soubor ke stažení ve formátu .pdf zde [PDF, 137,33 kB]

Org. 22/12

ÚSTAVNÍ SOUD

Rozvrh práce Ústavního soudu

na období roku 2012

(úplné znění od 1. května 2012)

Podle § 16 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, stanovuji na základě rozhodnutí o ustavení senátů č. Org. 1/05 ze dne 7. prosince 2004, ve znění rozhodnutí č. Org. 38/05 ze dne 9. srpna 2005 a rozhodnutí č. Org. 62/05 ze dne 20. prosince 2005, dále na základě rozhodnutí o pravidlech rozdělení agendy od roku 2007 č. Org. 17/06 ze dne 2. května 2006, ve znění rozhodnutí č. Org. 21/09 ze dne 9. června 2009, s přihlédnutím k rozhodnutí pléna č. Org. 53/11 z 29. listopadu 2011, a na základě rozhodnutí o atrahování působnosti č. Org. 40/11 z 9. srpna 2011 rozvrh práce Ústavního soudu na období roku 2012 pod č. Org. 1/12, ve znění rozhodnutí ze dne 27. března 2012 č. Org. 14/12 a rozhodnutí č. Org. 21/12 ze dne 24. dubna 2012, takto:

§ 1

Funkcionáři a senáty Ústavního soudu

§ 2

Vymezení plenárních a senátních věcí a určení rejstříků

(1)   Návrhy na zahájení řízení, které patří do působnosti pléna (dále jen „plenární věci“), se zapisují do plenárního rejstříku.

(2)   Plenárními věcmi jsou věci uvedené v § 11 odst. 2 a 3 zákona o Ústavním soudu, tedy návrhy na zahájení řízení

a)        o zrušení zákonů nebo jejich jednotlivých ustanovení podle čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“),

b)        o zrušení jiných právních předpisů nebo jejich jednotlivých ustanovení podle čl. 87 odst. 1 písm. b) Ústavy,

c)        o ústavní žalobě Senátu proti prezidentu republiky uvedené v čl. 65 odst. 2 Ústavy podle čl. 87 odst. 1 písm. g) Ústavy,

d)       o návrhu prezidenta na zrušení usnesení Poslanecké sněmovny a Senátu uvedeného v čl. 66 Ústavy podle čl. 87 odst. 1 písm. h) Ústavy,

e)        o tom, zda rozhodnutí o rozpuštění politické strany nebo jiné rozhodnutí týkající se činnosti politické strany je ve shodě s ústavními nebo jinými zákony podle čl. 87 odst. 1 písm. j) Ústavy,

f)         o tom, zda postup při provádění referenda o přistoupení České republiky k Evropské unii je v souladu s ústavním zákonem o referendu o přistoupení České republiky k Evropské unii a se zákonem vydaným k jeho provedení podle čl. 87 odst. 1 písm. m) Ústavy,

g)        o návrhu na obnovu řízení a v obnoveném řízení podle § 119 až 119b,

h)        o návrhu na posouzení souladu mezinárodní smlouvy s ústavním pořádkem podle čl. 87 odst. 2 Ústavy.

(3)   Plenárními věcmi jsou dále návrhy na zahájení řízení, rozhodování o nichž si podle § 11 odst. 2 písm. k) zákona o Ústavním soudu vyhradilo plénum Ústavního soudu rozhodnutím o atrahování působnosti č. Org. 40/11 z 9. srpna 2011:

a)        návrhy na zahájení řízení ve sporu o rozsah kompetencí státních orgánů a orgánů územní samosprávy podle čl. 87 odst. 1 písm. k) Ústavy,

b)        ústavní stížnosti proti rozhodnutím velkých senátů kolegií Nejvyššího soudu,

c)        ústavní stížnosti proti rozhodnutím rozšířených senátů Nejvyššího správního soudu,

d)       ústavní stížnosti proti rozhodnutím zvláštního senátu podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů,

e)        ústavní stížnosti proti rozhodnutí nebo jinému zásahu orgánu veřejné moci, je-li účastníkem řízení nebo vedlejším účastníkem řízení o této ústavní stížnosti prezident republiky, vláda, předseda vlády, Parlament nebo některá z jeho komor, předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu nebo předseda Senátu Parlamentu nebo jiný orgán komory Parlamentu,

f)         opravné prostředky proti rozhodnutí ve věci ověření volby poslance nebo senátora podle čl. 87 odst. 1 písm. e) Ústavy,

g)        návrhy na zahájení řízení o rozhodování v pochybnostech o ztrátě volitelnosti a o neslučitelnosti výkonu funkcí poslance nebo senátora podle čl. 25 a čl. 87 odst. 1 písm. f) Ústavy,

h)        rozhodování o ústavních stížnostech proti rozhodnutím správního soudu o neplatnosti voleb nebo neplatnosti hlasování nebo neplatnosti volby kandidáta (§ 90 soudního řádu správního),

i)          rozhodování o ústavních stížnostech proti rozhodnutí soudu vydaném v řízení, v němž na žádost soudu rozhodl Soudní dvůr Evropské unie o předběžné otázce podle čl. 267 Smlouvy o fungování Evropské unie.

(4)   Návrhy na zahájení řízení, které nepatří do působnosti pléna, patří do působnosti senátů (dále jen „senátní věci“) a zapisují se do senátního rejstříku.

§ 3

Rozdělení senátní agendy

Senátní věci se přidělují v každém přidělovacím kole po jedné věci, podle data nápadu a pořadí určeného podle § 5 odst. 1 všem soudcům Ústavního soudu včetně funkcionářů Ústavního soudu abecedně seřazeným podle jejich příjmení a jména s následujícími výjimkami:

a)        v každém druhém přidělovacím kole se vynechá předseda Ústavního soudu.

§ 4

Rozdělení plenární agendy

(1)   Plenární věci se přidělují v každém přidělovacím kole po jedné věci, podle data nápadu a pořadí určeného podle § 5 odst. 1 soudcům Ústavního soudu včetně funkcionářů Ústavního soudu abecedně seřazeným podle jejich příjmení a jména.

(2)   Na návrh soudce zpravodaje a se souhlasem pléna může být věc přidělena jinému soudci, pokud s tím souhlasí. Další věc tohoto soudce se přidělí soudci, jemuž byla věc podle první věty tohoto odstavce původně přidělena.

(3)   Ve věcech podle ustanovení § 78 zákona o Ústavním soudu se návrh přidělí soudci zpravodaji ve věci ústavní stížnosti, od níž se návrh na zrušení právního předpisu odvíjí. Další věc tohoto soudce, která by mu byla přidělena podle odstavce 1, se přidělí soudci následujícímu v abecedním pořadí.

§ 5

Společná ustanovení pro rozdělení senátní a plenární agendy

(2)   Je-li soudce po dobu delší než jeden měsíc nepřítomen z jiného důvodu než z důvodu řádné dovolené, přestanou se mu věci na pokyn předsedy Ústavního soudu přidělovat. K tomuto opatření lze na pokyn předsedy Ústavního soudu přistoupit již po uplynutí dvou týdnů nepřítomnosti soudce, pokud je zřejmé, že soudce nebude z důvodu nemoci přítomen déle než jeden měsíc.

(5)   S ohledem na zásadu rovnoměrného zatížení soudců může předseda Ústavního soudu se souhlasem pléna v přechodných ustanoveních rozvrhu práce stanovit, že nově jmenovanému soudci Ústavního soudu budou přidělovány nově napadlé věci po dobu dočasného zastavení nápadu soudcům ostatním.

(6)   Z důvodů neúplného obsazení Ústavního soudu, zvýšeného nápadu věcí, výrazně nerovnoměrného zatížení soudců nebo z jiných mimořádně naléhavých důvodů může předseda Ústavního soudu se souhlasem pléna v přechodných ustanoveních rozvrhu práce stanovit, že přidělovat věci lze jen některým soudcům nebo nerovnoměrně.

(7)   Při spojení více než šesti věcí ke společnému řízení předseda Ústavního soudu rozhodne, že soudci zpravodaji, k němuž byly věci spojeny, se z důvodu zachování zásady rovnoměrného zatížení soudců dočasně sníží nápad nových věcí tak, aby mu bylo přiděleno o polovinu méně věcí, než bylo věcí přidělených spojením.

(8)   Věc vyloučená usnesením Ústavního soudu k samostatnému projednání se zařadí jako samostatná věc do přidělování podle odstavce 1 spolu s věcmi došlými následující den poté, kdy bylo usnesení o vyloučení věci předáno soudnímu odboru k doručení.

§ 6

Určení senátu příslušného pro řízení a rozhodnutí v senátní věci

(1)   Je-li senátní věc podle § 3 přidělena soudci, který je členem jednoho ze senátů Ústavního soudu, je jeho senát příslušný pro řízení a rozhodnutí v této věci.

(2)   Pro senátní věci přidělené předsedovi Ústavního soudu je střídavě příslušný I. senát, II. senát, III. senát a IV. senát Ústavního soudu.

(3)   Pro senátní věci přidělené místopředsedovi Ústavního soudu je střídavě příslušný I. senát, II. senát, III. senát a IV. senát Ústavního soudu.

(4)   Funkcionáři Ústavního soudu zastoupí při rozhodování senátu určeného podle předchozích odstavců soudce, který byl ke dni nápadu věci předsedou tohoto senátu.

§ 7

Určení senátu příslušného pro řízení a rozhodnutí v plenární věci podle § 43 odst. 2 zákona o Ústavním soudu

(1)   Je-li plenární věc podle § 4 přidělena soudci, který je členem jednoho ze senátů Ústavního soudu, je jeho senát příslušný pro řízení a rozhodnutí v této věci.

(2)    Je-li plenární věc přidělena funkcionáři Ústavního soudu, určí se příslušnost senátu pro řízení a rozhodnutí ve věci tak, že se číslo spisové značky před lomítkem vydělí čtyřmi a

a)        je-li zbytek dělení roven 1, věc rozhodne I. senát,

b)        je-li zbytek dělení roven 2, věc rozhodne II. senát,

c)        je-li zbytek dělení roven 3, věc rozhodne III. senát a 

d)       je-li zbytek dělení roven 0, věc rozhodne IV. senát.

(3)   Funkcionáři Ústavního soudu zastoupí při rozhodování senátu určeného podle předchozích odstavců soudce, který byl ke dni nápadu věci předsedou tohoto senátu.

§ 8

Změna ve složení senátů

(1)   Stane-li se soudce Ústavního soudu stálým nebo funkcionář Ústavního soudu zastupujícím členem jiného senátu, je tento nový senát nadále příslušný i pro projednání a rozhodnutí všech neskončených věcí tohoto soudce zpravodaje. Bylo-li ve věci provedeno důkazní řízení, je nutno je v novém složení senátu zopakovat.

(2)   Pokud přestane být funkcionář Ústavního soudu zastupujícím soudcem v senátu, je tento senát i nadále příslušný pro projednání a rozhodování jeho neskončených věcí; přitom zastoupí v senátu toho soudce, na jehož místě v senátu zastupoval.

§ 9

Zastupování nepřítomného člena senátu

(1)   Nepřítomného člena I. senátu dočasně zastoupí při jednání senátu soudci II. senátu postupně v pořadí předseda senátu, není-li přítomen, pak věkem starší člen senátu, a není-li ani on přítomen, pak věkem mladší člen senátu.

(2)   Nepřítomného člena II. senátu dočasně zastoupí při jednání senátu soudci I. senátu postupně ve stejném pořadí.

(3)   Nepřítomného člena III. senátu dočasně zastoupí při jednání senátu soudce IV. senátu postupně ve stejném pořadí.

(4)   Nepřítomného člena IV. senátu dočasně zastoupí při jednání senátu soudci III. senátu postupně ve stejném pořadí.

(5)   Je-li však členem ve věci rozhodujícího senátu funkcionář Ústavního soudu, zastoupí nepřítomného člena senátu nejprve zbývající stálý člen senátu, na jehož místě v senátu rozhoduje funkcionář Ústavního soudu.

(6)   Dle ustanovení § 18 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, per analogiam, platí postup uvedený v odstavcích 1 až 5 i v případě chybějícího člena senátu z důvodu neúplného obsazení Ústavního soudu.

(7)   Nepřítomného předsedu senátu zastupuje věkem nejstarší stálý člen senátu (§ 17 odst. 2 zákona o Ústavním soudu).

(8)   V případě potřeby může ad hoc při jednání senátu zastoupit i funkcionář Ústavního soudu.

(9)   O tom, kdo konkrétně nepřítomného člena při jednání senátu zastoupí podle předchozích odstavců, rozhodne předseda senátu, případně ten, kdo jej zastupuje, a učiní o tom úřední záznam do spisu.

§ 10

Vyloučení soudce

(1)   Jde-li o rozhodování v senátu, o vyloučení soudce I. senátu rozhoduje usnesením II. senát, o vyloučení soudce II. senátu rozhoduje usnesením I. senát, o vyloučení soudce III. senátu rozhoduje usnesením IV. senát a o vyloučení soudce IV. senátu rozhoduje usnesením III. senát.

(2)   Je-li vyloučen soudce zpravodaj z projednání a rozhodování věci, která patří do působnosti senátu, předseda Ústavního soudu věc svým rozhodnutím přidělí jinému stálému soudci senátu jako soudci zpravodaji. Řídí se přitom zásadou rovnoměrného zatížení soudců.

(3)   Pro zastupování vyloučeného soudce v senátu platí ustanovení § 9 obdobně.

(4)   Je-li vyloučen soudce zpravodaj z projednání a rozhodování věci, která patří do působnosti pléna, předseda Ústavního soudu tuto věc přidělí jinému soudci jako soudci zpravodaji. Řídí se přitom zásadou rovnoměrného zatížení soudců. Další věc, která by tomuto soudci připadla, se přidělí soudci, který byl vyloučen.

(5)   Rozhodnutí předsedy Ústavního soudu o přidělení věci jinému soudci zpravodaji se doručuje obdobně jako usnesení podle odstavce 1.

§ 11

Společná ustanovení

(1)   Zapisování věcí do příslušných rejstříků upravuje kancelářský a spisový řád Ústavního soudu č. Org. 27/04 ze dne 16. března 2004, v platném znění.

(2)   Po přidělení věci soudci zpravodaji a určení spisové značky a příslušného senátu, jde-li o věc senátní, je v každé věci automaticky vygenerováno sdělení navrhovateli (akceptační dopis), které obsahuje údaj o přidělené spisové značce, soudci zpravodaji a o složení příslušného senátu, jde-li o senátní věc.

(3)   Byla-li věc omylem zapsána do senátního rejstříku, zapíše se po odstranění mylného zápisu do plenárního rejstříku beze změny soudce zpravodaje. Další plenární věc, která by mu jinak byla přidělena podle § 4 odst. 1, se přidělí soudci následujícímu v abecedním pořadí.

(4)   Byla-li věc omylem zapsána do plenárního rejstříku, po odstranění mylného zápisu se zařadí do přidělování v senátním rejstříku podle § 5 odst. 8 obdobně. Soudci zpravodaji, jemuž byla věc omylem v plenárním rejstříku přidělena, se mimo pořadí přidělí nová plenární věc.

§ 12

Přechodná ustanovení

(1)   Neskončené věci, které byly přiděleny místopředsedkyni Ústavního soudu JUDr. Elišce Wagnerové, PhD., jako soudkyni zpravodajce, v počtu 15, se přidělují JUDr. Pavlu Rychetskému jako soudci zpravodaji. Jinak složení rozhodujícího senátu v těchto věcech zůstává nezměněno. Bylo-li v těchto věcech provedeno při ústním jednání důkazní řízení, je nutno je v novém složení senátu zopakovat. O změně v osobě soudce zpravodaje budou účastníci řízení vyrozuměni.

(2)   Soudci Ústavního soudu JUDr. Františku Duchoňovi se senátní věci podle § 3 nepřidělují od 12. března 2012, plenární věci podle § 4 odst. 1 se mu nepřidělují od 30. dubna 2012.

(3)   Nově jmenovaným soudcům a místopředsedům Ústavního soudu bude přiděleno 120 nově napadlých senátních věcí a čtyři nově napadlé plenární věci při současném zastavení nápadu soudcům ostatním, a to ode dne následujícího poté, co se nový soudce nebo místopředseda ujme své funkce; soudní rejstřík toto opatření provede na základě pokynu předsedy Ústavního soudu.

§ 13

Závěrečná ustanovení

(1)   Dosavadní rozvrh práce ze dne 9. prosince 2010 č. Org. 1/11, ve znění pozdějších změn a doplňků, se ruší.

(2)   Tento rozvrh práce nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2012.

V Brně 6. prosince 2011

Pavel Rychetský v. r.

předseda Ústavního soudu